OD 15.7. DO 22.7. 2024 NEBUDOU EXPEDOVÁNY OBJEDNÁVKY

Trialový labrador

Trialový labrador

Milovaný i kontroverzní

Tento článek vznikl jako reakce na vzpomínku týkající se článku vydaného před pár lety v jednom psím časopise, kde pisatelka uvedla v portrétu plemene Labradorského retrívra, že žádná trialová linie labradora neexistuje a jedná se pouze o rachitické a špatně stavěné labradory. Ať je to jak je to, nelze popřít fakt, že v posledních letech popularita “field trialových retrívrů” v ČR vzrostla.  Domníváme se, že byť tvoří významnou minoritu, zaslouží si objasnit o co se vlastně jedná, včetně vzniku a mýtů kolem nich.   

IMG_6896

 

Pojďme nahlédnout krátce do historie

Pro celkový kontext toho, proč dochází k dělení jednoho plemene ve dva pojmy, nejčastěji “výstavní” a “pracovní”, musíme se vrátit o desítky let zpět, kdy začaly být populární výstavy psů. Rozmach dělení na pracovní a výstavní varianty plemen začal být viditelný až v druhé polovině 20. století, kdy u pracovních psů, jako jsou němečtí ovčáci, setři, border kolie, labradorští a zlatí retrívři, kokršpanělé a špringršpanělé, ale také například husky nebo chrti začaly být viditelné rozdíly mezi psy šlechtěnými pro práci/výkon a na vzhled. Exteriér byl často odrazem preferencí chovatelů a rozhodčích exteriérů.  

V případě labradorů lze říci, že se jedná o poměrně mladé plemeno. St. John’s Water Dogs dovážení na přelomu 18. - 19. stol z Newfoundlandu, kteří vynikali jako pracovní rybářtí psi, (vytahovali vlasce, sítě a dokonce i omráčené ryby z bouřlivých, chladných moří), byli cíleně kříženi tzv. anglickými gamekeepers (správci honitby myslivci) s dalšími loveckými plemeny pro zdokonalení jejich výkonnosti, ovladatelnosti, nosu a aportovacích schopností. 

mceclip0-1St. John’s Water Dogs

Poté zákaz dovozu těchto psů do Anglie způsobil, že začali šlechtit různé varianty retrívrů. První labradoři byli na field trialech předvedení na konci 19. století, kde začali silně konkurovat tehdy populárnějším flat coated retrívrům. Od té doby na těchto vrcholových soutěžích dominují. Poslední dual champion, tedy pes, který se stal britským šampionem krásy i field trial šampionem, byl Dual Ch Knaith Banjo nar. 1946 (edit, DC Hiwood Shadow, nar. 1979 byl poslední AKC dula Ch).

Jen pro zajímavost, nejprestižnější britskou soutěž IGL (třídenní field trial, na který se musí účastníci nominovat) velmi podporuje britská královská rodina. Královna Alžběta ll dokonce několikrát předávala osobně cenu vítězi. Nejen, že byla patronem The Labrador retriever club, byla také členem. Chov trialových labradorů v Sandringhamu založil už její dědeček Jiří V v roce 1911.

 

IGL2014winTara15article-2029871-00228F4400000258-881_468x314

 

Pracovní linie vs. trialová

Pracovním psem můžeme v podstatě označit každého jedince, který je aktivně využíván v lovecké praxi. Ale také toho, který je jakkoliv aktivně využíván i v jiných oblastech, jako je záchranářství či v různých sportech. Takoví psi mohou pocházet z jakékoliv linie, tedy i z tzv.  “show/výstavní linie”. 

Označení “trialový labrador”, “Field trialová linie”, či “pracovní linie labradora” se však označují psi, kteří se zejména liší lehčí stavbou těla a pracovními predispozicemi.  Poznáme je však především podle rodokmenu, kde oni sami či jejich předci mají titul FTCH, int. FTCH (Field trial Champion), FTW (Field trial Winner), tedy uspěli na úrovni nejvyšších vrcholových soutěží, kde jejich pracovní schopnosti a skvělá ovladatelnost byla ověřována na zvěři. Od těchto titulů také vzniklo slangové označení trialák, trialový labrador, working labrador atd.

mceclip1

fena z českého chovu během Field trialu

Anglický a Americký labrador

Stále častěji se začíná používat i nový pojem “americký labrador”. Kde se výraz “americký labrador” vzal? Do Ameriky se postupně začaly dostávat obě linie labradorů, tedy show i trial. V této návaznosti došlo k úpravě amerických standardů, které se od zěmě původu liší a také podmínek pro chov. Američané začali tyto dvě linie dělit na typ Anglický labrador a Americký labrador. Jedná se ale stále jo jedno plemeno. Americkým labradorem je myšlena pracovní varianta labradora, která u nás označována jako “trialák” a anglickým typem je myšlena “výstavní varianta”. 

mceclip0

Poznámka k obrázku: Labrador retriever podle standardu AKC (Kanada, USA). Zdroj - sociální média.

K americkým trialovým liniím je třeba dodat, že se liší od evropských vzhledem i povahou. Američtí labradoři jsou vyšší, mají užší, ale masitou hlavu a zároveň jsou temperamentí s vysokým drivem a tvrdou povahou. Toto způsobily nároky chovatelů na jiný způsob výcviku a lovu. V posledních letech je však zaznamenán zvýšený počet importů původních trialových psů z Anglie, Irska, ale i od nás z kontinentální Evropy.

Začátky chovu trialových labradorů v ČR

Abychom se dostali k prvním uchovněným jedincům a úspěšně odchovaným vrhům, je třeba se vrátit do roku 1970, kdy k nám byli importováni první jedinci, kteří měli tvořit první chov labradorů v ČR. Proč to zmiňujeme? Tito psi byli z linie matky trialoví. 

Měli podpořit práci v bažantnicích, kde si zkušený zahraniční návštěvník všiml velkého množství nedohledaných kusů pernaté zvěře. Tehdy byli doporučeni labradorští retrívři jako efektivní pomocníci pro dohledávku. Tři psi a tři feny importovaní z Anglie v majetku Státních lesů byli rozděleni do Lesních závodů. 

První vrh vznikl ze spojení Sandylands Marcus a Julie of Palgrave v ch.s. z Pomoraví. Chov labradorů v ch.s. z Pomoraví byl ukončen 6 úspěšnými vrhy. V rodokmenech dnešních českých psů můžeme tyto jedince ještě vystopovat. Dále byli do ČR importováni jedinci s výstavní krví, kteří získali na popularitě. Tím chov trialových labradorů na čas uhasl.

                                                  lr_hist_sandyland_marcuslr_hist_julie_of_palgrave

Sandylands Marcus                                                                                                                                                      Julie of Palgrave

Zdroj: https://web.archive.org/web/20200219113609/http://retriver.cz/chovpsi/vrhy_pocat_chovu.htm

Nynější český chov trialových labradorů započal až v roce 2010  a byl postaven na importech jedinců z Rakouska, Anglie a Maďarska. V současné době zde aktivně působí několik chovatelských stanic, které se chovu trialových linií věnují. Všechny vrhy byly zatím kombinací importovaných jedinců či prvních odchovaných fen českých chovatelských stanic se zahraničními field trial krycími psy. Současně se sem importují další jedinci z okolních zemí, ale i např. ze Skandinávie, Itálie, Anglie a Irska.

mceclip7mceclip0-2

Uchovnění “trial labradora”

Podmínky uchovnění trialového labradora nejsou snadné právě kvůli odlišného vzhledu. Psi, které můžeme označit “klasickými/výstavními” či “trialovými” jsou jedním plemenem a musí v ČR projít stejnými podmínkami pro chov. Každá země má však tyto podmínky jiné. Proto se např. v zemi původu labradora, v Anglii, tyto dvě linie od sebe vzhledově dost vzdálili. Proč? Protože podmínky pro chov v Anglii to umožnily.

U nás zaštiťují chov retrívrů dva chovatelské kluby - Klub chovatelů loveckých slídičů (KCHLS) a Retriever klub (RK). Tyto dva kluby mají podobné chovné podmínky:

  • Absolvování dvou výstav, z toho jedna musí být klubová či speciální se zadáním titulu CAC (nestačí oblastní klubová výstava) pořádaná RK CZ nebo KCHLS. Ocenění musí být min. 2x VD. Druhá výstava potřebná pro chovnost může být jakákoliv národní, mezinárodní, klubová, speciální, oblastní či oblastní klubová nebo krajská.
  • OVVR nebo jakákoliv lovecká zkouška či soutěž s přezkoušením přinášení.
  • DKK A/A až C/C, DLK pouze vyhodnotit, výsledek neovlivňuje chovnost
  • Zuby: smí chybět zuby kromě řezáků a špičáků. 
  • Doporučená výška: psi: 56-57cm, feny: 54-56cm 

Doporučené zdravotní testy: 

OCD - dysplazie ramen

PRA (Progresivní atrofie sítnice) – aspoň jeden z rodičů by měl být testován jako prcd – PRA clear/čistý

EIC (Exercise induced collapse) – aspoň jeden z rodičů by měl být testován jako EIC  clear/čistý

HNPK  (Hereditary nasal parakeratosis) – aspoň jeden z rodičů by měl být testován jako HNPK clear/čistý

CNM (Centonukleární myopathie), totéž co HMLR (Hereditary myopathy of Labrador retrievers) – týká se zejména trialových linií, aspoň jeden z rodičů by měl být testován jako CNM clear/čistý

SD – 2 (Skeletal dwarfismus) – týká se zejména trialových linií

Lze tedy konstatovat, že výstavy pro uchovnění trialového labradora jsou tou nejtěžší částí cesty k uchovnění. Protože dále se už liší pouze nutností širší matici testů. 

mceclip2-1mceclip1-1

trialoví labadoři během posuzování na výstavě

Vlastnosti trialového labradora 

Jak již bylo zmíněno, tito psi jsou primárně šlechtění pro jejich vrozené vlastnosti a výkon a zde je také dáván důraz při chovu. S ohledem na to, je také jejich funkční stavba těla přizpůsobena k zátěži. 

Typický trialák je velmi učenlivý, dokáže do práce dát kus sebe. Pracuje především pro radost ze spolupráce s jeho pánem. Tato vlastnost je v angličtině používán výraz “will to please”. Tito psi jsou skvěle motivovatelní prací, ale i hrou či žrádlem. Temperament by měl být vybalancovaný, psi nesmí být velmi přetáčiví, vznětliví ale ani příliš letargičtí. Při správném vedení umí být velmi klidní. Je třeba si uvědomit, že právě při field trialech musí pes u nohy pána v klidu sedět i po dobu několika desítek minut až hodin, aniž by přinesl jediný aport. Často se s nadsázkou uvádí, že mají zabudované tlačítko “vypnuto/zapnuto”, což znamená, že při práci umí skvěle přepínat z 0 na 100 a opačně. Jsou mnohem více fixovaní na svého pána a rodinu než na okolí. Na své okolí tedy můžou občas působit introvertněji než show labrador.

Je u nich velmi ceněna stylovost při práci (především dohledávání zvěře), drive, chuť pracovat na zvěři, vrozená schopnost markovat, měkká morda a přitom všem i naprosto spolehlivá ovladatelnost - spolehlivá a rychlá reakce na pokyny vůdce bez ohledu na situaci, ve které se pes nachází. 

 mceclip9

Práce s dummy je skvělou alternativou pro majitelé, kteří nechtějí pracovat se zvěří.

Závěrem je nutné říci, že nejsme příznivci uvádění tlusté dělící čáry mezi povahou “trialového” a “klasického” labradora. Ve své podstatě se prakticky neliší a jedinci obou linií mohou dosahovat v mnohém podobných výsledků a mohou být bez výhrad a odlišností skvělými parťáky do života. Odlišnosti u trial jedinců dle našeho názoru lze nalézt v jedinečné dlouhodobé kumulaci předpokladů chovných jedinců ověřovaných na vrcholových field trialových zkouškách, kde jednoznačně a prokazatelně trial linie labradorů vede. 

 mceclip3-1mceclip4-1

                                                                                           trialoví labradoři v obedience

Pokud uvažujete o pořízení labradora z trialové linie, nebo se chcete dozvědět jen více informací, oslovte nejlépe přímo majitele/chovatele labradorů, kteří mají zkušenosti či dostatek informací o obou liniích labradorů. Jistě vám dokáží v mnohém lépe popsat, kde oni osobně vidí odlišnosti, co lze od daných psů očekávat. Jejich pohled vám může pomoci vytvořit si ucelenější obraz a zvýšit pravděpodobnost, že budete s konečným výběrem linie spokojeni.  

Článek byl pro vás připraven www.treninksretrivrem.cz. Jeho šíření je možné pouze s uvedením zdroje.