Nácvik „stopky“ (zastavení na dálku na píšťalku) patří k nejvíce ceněným prvkům ovladatelnosti ve výcviku retrieverů. Význam povelu “stop” ze strany člověka směrem ke psovi je jasný: „Okamžitě zanechej činnosti, kterou zrovna vykonáváš (běh, dohledávání), věnuj mi plnou pozornost a počkej na další instrukce.“ 

Prakticky to znamená, že pes po signálu “stop” na píšťalce má zastavit a čekat v plné pozornosti na další pokyn. Nic víc, nic míň. Stopka je totiž jen mezistupeň pro další pokyny v těchto oblastech: 

• psa budeme dále dalším povelem přesměrovávat (handling);
• psovi dáme signál pro hledání v dané oblasti;
• nebo psa budeme přivolávat blíže, za účelem přiblížení k požadovanému místu, aby mohl následovat další povel pro další práci (nejedná se tedy o přivolání zpět k vůdci). 

Je třeba vzít v úvahu, že retrívři mají silné vlohy k nalezení a přinesení aportu. Proto například může být stopka v dohledávkové arei jedním z nejtěžších výcvikových oříšků. Na druhou stranu díky jejich obrovské touze spolupracovat patří retrieveři k nejlépe ovladatelným loveckým psům vůbec a je jen otázka času, trpělivosti a dobrého metodického postupu, aby se spolehlivou “stopku” naučil. 

Samotný nácvik stopky má své různé metodické postupy, ale u všech platí, že pokud má být stopka spolehlivá i na velkou vzdálenost a v různých situacích, vyžaduje dlouhodobou kontinuální výcvikovou práci. Nácvik stopky totiž nemůže probíhat intenzivně, ale naopak se musí najít správný rozsah pro zařazování do výcviku. 

Pro ty, kterým se podaří překonat všechny nástrahy při nácviku a tento povel zvládnout, je však obrovskou odměnou zažít pocit bezvadné spolupráce při práci se svým retrieverem.  Samotný nácvik stopky můžete nalézt např. v knihách Trénink s retrívrem. 

Pokud jste v procesu nácviku a vnímáte, že stagnujete či se nedaří povel “stopky” naplnit dle vašich potřeb a očekávání, připravili jsme pro vás přehled nejčastějších chyb. 

1. Pomalé zastavení

Pes po povelu “stop” na píšťalce místo okamžitého zastavení a otočení na vůdce chvíli pokračuje v pohybu a zastaví se až za okamžik. Je zřejmá neochota nebo prodlení v naplnění povelu. 

Možná příčina: V tréninku se zřejmě příliš brzy přešlo na velkou vzdálenost, na kterou pes nebyl připraven. Pes nemá povel nedostatečně upevněný a zautomatizovaný a tak v dálce nereaguje tak, jak by měl. 

2. Nedotočení se na psovoda

Pes po povelu stop sice zastaví, ale zůstane stát ve směru běhu, nebo otočený napůl těla stranou. Chybí přímý focus na vůdce. 

Možná příčina: Může jednat o zlozvyk, kdy se vůdce při nácviku s daným provedením cviku spokojil a neřešil nápravu dříve, tedy neupravil výcvikové postupy tak, aby pes vždy stál čelem směrem k vůdci. Druhou možností je, že je pes příliš fixovaný na sebeodměnu ve formě nalezení aportu, ke kterému běžel.

Tip: Velmi častou diskutovanou otázkou bývá, zda pes si musí po stopce a otočení směrem k vůdci sednout. My sami při nácviku sednutí vyžadujeme, ale s rostoucími nároky na využitelnost v náročných situacích na tomto postupně netrváme - tedy u psů, u kterých je stopka zvládnutá velmi dobře. Nicméně vždy trváme na tom, aby pes fixovaně stál a nehýbal se a měl přímý focus na vůdce - z tohoto kritéria nikdy neslevujeme. Žádný pohyb, ani přešlapování. 

3. Po stopce se pes přibližuje k vůdci

Pes na povel “stop” sice zastaví, ale poté, místo aby zůstal nehnutě sedět nebo stát, udělá několik kroků směrem k vůdci.

Možná příčina: Vůdce psa po zastavení příliš často přivolával/odměňoval směrem k sobě nebo začal pískat stopku v začátcích tréninku příliš daleko od sebe.

4. Pes na stopku vůbec nereaguje

Pes, který jindy stopku zvládá, najednou přestává opakovaně reagovat. Obvykle pokračuje v aktivitách, které jsou spojené s nalezením aportu. 

Možná příčina: Nastavení těžkých kritérií pro psa, tzn. pes není na danou situaci dostatečně připraven předchozími tréninkovými přípravnými kroky. 

5. Pes zastaví až na několikátý povel
   
   Pes zastaví až na několikáté opakování povelu na píšťalce, nebo až na doplňkový slovní povel. 
   Možná příčina: Obvykle se jedná o zlozvyk, kdy se vůdce s daným chováním spokojil toleroval ho. Pes ví, že se může zastavit až po několikáté.
   
   

Jak z toho ven?

Většina problémů pramení z neporozumění, nedocvičených sekvencí nebo příliš rychlého postupu. Univerzální řešení neexistuje, ale vždy pomůže udělat krok zpět k jednodušším cvikům.

Vyzkoušejte tyto tipy:

• Priorita linií: Nejprve pilujte vybudování reflexu zastavení po povelu na krátkou vzdálenost, poté zastavení v linii k aportu, teprve až poté trénujte stopku přímo v arei (místě dohledávky).
• Odměňujte od sebe: Chcete ostrou stopku a plné dotočení? V tomto případě je potřeba přerušení aktivity a zastavení odměňovat po plné pozornosti, tedy kdy se zastaví a otočí k vám. Nejprve je potřeba toto vyprecizovat na krátkou vzdálenost a zvolit vhodnou formu odměny (míček, dummy, vhodný pamlsek, atd.). Házejte psovi po stopce odměnu (pamlsek nebo dummy) za něj nebo vedle něj. Musí pochopit, že pozornost věnovaná vám se vyplatí víc než slepé hledání.

• Nalezení optimální zóny učení: Najděte vzdálenost, kde pes reaguje na 100 %, a tu prodlužujte jen po malých krůčcích. Nebojte se vrátit v trénincích zpět a delší vzdálenosti kombinovat s kratšími. 

• Krátké sekvence: Stopku vkládejte do tréninku jen krátce a vtipně. Příliš mnoho stopek za sebou může vést k „zamrzání“ psa a ztrátě motivace povel provádět. 

• Chodit, chodit, chodit: Pokud pes na velkou vzdálenost nereaguje, nerezignujte, nechtějte vyřešit problém na dálku. Musíte za ním dojít a opravit ho vždy přesně v místě, kde měl zastavit. Pes musí zjistit, že váš dosah je nekonečný, vaše nohy vždy připravené a vaše mysl nastavena v módu “důslednosti”. Nedává smysl stopku opravovat tím, že na psa voláte na dálku, opakujete povely či dokonce si ho voláte zpět. 

• Pomocník v arei: Pokud pes v arei dohledávky „hluchne“, buďte fyzicky blízko, nebo využijte pomocníka. Ten může aport doložit nebo psovi zpřístupnit formou odměny jen tehdy, když pes na stopku korektně zastaví.

• Nepoužívejte stopku mimo trénink: Pokud chcete mít hezkou stopku v praxi a teprve jste ve fázi výcviku, nepoužívejte vy ani rodinní příslušníci stopku při běžném venčení. Zvolte si jiný povel pro zastavení v běžném životě.

• Stopka není trest: Nepoužívejte stopku ve chvíli, kdy se psovi něco nepovedlo. Stopka nemá být korekce. 

Pamatujte: Stopka není pro psa trest ani přerušení zábavy. Je to okamžik, kdy mu psovod pomáhá být v práci úspěšný.

Zajímají vás nejčastější výmluvy ze strany vůdce, když stopka nefunguje? Tady je máte: 

• “On mě v té dálce neslyší.”
• “Dnes hodně fouká a šustí listí.”
• “Na zahradě to funguje, jen tady ne.”
• “Můj pes na to nemá, je úplně mimo když vidí/cítí aport.”
• “Nemám na to nervy.”
• “Stopku nepotřebuji.”
• “Je to hodně práce, psa to nikdy nenaučím.”

Vnímáme na místě uvést, že i zkušení vůdci, jejichž psi mají “stopku” velmi dobře zvládnutou, narážejí na situace, kdy pes ohluchne či si tzv. dělá co chce. Naučení stopky nefunguje tak, že jakmile se dosáhne výcvikového cíle, je hotovo. V případě naučení dobré stopky se jedná o kontinuální práci, kdy je potřeba si všímat snížené spolehlivosti či nedůslednosti v provedení povelu zastavení a vracet se k základům a opětovnému správnému upevnění povelu bez ohledu úroveň vycvičenosti psa.

Proč tomu tak je? Pokud vezmeme v úvahu, že stopka se často používá v momentu, kdy je pes silně stimulován svou přirozenou touhou pracovat, kdy má v hlavě svůj pevný záměr donést aport, kdy je kolem něj často spousta zajímavých pachů a dalších podnětů, je vlastně stopka pro psa náročnou úlohou vždy. My sami pak můžeme psovi pomoci jedině tím, že ho postupně a jistou dávkou trpělivosti připravujeme na to, aby to zvládl. Jedna univerzální cesta k cíli však nevede, vždy je to kombinace možných kroků a metodických postupů, které dohromady mohou vytvořit obraz dobře zvládnuté stopky. Jakmile se to podaří, otevírají se naprosto nové dveře k další ovladatelnosti při spolupráci pes x vůdce. 

 Zajímá vás, jak na stopku ve vodě? Napište nám, možná se do tohoto tématu pustíme… 


Článek byl pro vás připraven www.treninksretrivrem.cz. Jeho šíření je možné pouze s uvedením zdroje.